Překlad: Reid Coolsaet běží maraton v Berlíně ( 6.místo / 2:10:28 )

Moc často nenarazím na podrobnější rozbor závodů u top běžců, přesto tenhle chlapík ukázal, že umí nejen velmi rychle běhat, ale i psát o svém počínání na trati. Tak jdeme na to! ( Jedná se o volný amatérský překlad )

wiki: https://en.wikipedia.org/wiki/Reid_Coolsaet

Zdroj: http://reidcoolsaet.com/2015/09/27/berlin-marathon/

Maraton v Berlíně
27.9.2015

Pár postřehů zatímco si dávám klobásku a palačinky...

Teplota byla ideální, na povětrnostní podmínky si nemůžu stěžovat ( přesto nejspíš budu ) . Trať byla rovinatá, fanoušci v pohodě.

Vodiči byli připraveni na čas 65min do poloviny závodu, což zhruba odpovídá tempu 3:05/km. Po pár kilometrech jsme byli ve velké skupině, mohlo nás být 20?

První pětka byla trochu pomalejší (15:32), takže mi bylo jasné, proč se cítím tak v pohodě.

Mezi 5km a 10km jsem se obával, že se dostanu do problémů, protože jsme pocitově dost zrychlili. Druhou pětku jsme dali za 15:12, což mě povzbudilo, protože jsme se dostali pod tempo a mohli trochu zvolnit na úroveň 15:20-15:25 a opět si trochu odpočinout.

Polovinou závodu jsme probíhali za 1:04:57. Cítil jsem se skvěle, protože jsem věděl, že nepotřebuji běžet druhou půlku rychleji, abych dosáhl svého cíle.

Jen co jsme proběhli 1/2M, začal si stěžovat jeden z běžců, že vodiči běží moc rychle. Michael Shelley mu odvětil, že jsme na tom dobře. Přesto si dotyčný stěžoval dál. Tak se ozval i Scott Overall, že si držíme ideální tempo.  Tak si začal stěžovat přímo u vodičů, byl jsem nejblíž, hned jsem ho okřikl, že jsme v pohodě!! Konečně ztichl. Pokud je to moc rychlé, nezbývá než zvolnit.

Na 25.km jsme měli 6s skluz a já si uvědomil, že je načase přidat, jinak se na 2:09 nedostanu. Ještě jsme trochu ztratili v době, kdy nám odpadl jeden ze dvou vodičů.

Kdykoliv vodiči příliš zpomalili, objelo nás auto a nahlásili vodičům poslední mezičas. Teď hlásili 3:07/km, jelikož mezi 23. a 29.km bylo mírné stoupání, neřešil jsem to, jakmile přijde klesání, mohli bychom se dostat na 3:03/km.

Následoval mezičas 3:08, v pohodě, hlavně zůstat v klidu.

Další 3:11, v daném okamžiku jsem běžel bok po boku s vodičem, aby si uvědomil, že je třeba máknout. Řekl jsem mu ve svahilštině, ať trochu zrychlí.

Přesto další mezičas byl za 3:08.

Tak jsem opět trochu zrychlil, konečně mu to došlo a přidal, ale ne na dlouho. Pětku mezi 25.km a 30km jsme běželi za 15:39, o 14s pomaleji, než bylo třeba a celkově jsme byli 20s pod plán. Pokud bych takhle ztrácel dál na každé pětce 14s, nedostal bych se ani pod 2:11 ( pokud mi to teď po doběhnutí dobře počítá ) .

Vodič odpadl na 30.km a hned jsem se ujal vedení skupiny, akorát jsem se trochu urval. Byl jsem připravený pořádně zabrat, neměl jsem co ztratit, protože už mám letos zaběhnutý čas 2:11:24 z Rotterdamu.

Trochu se rozfoukalo, takže jsem se schoval za pár běžců, ale dlouho jsem to nevydržel, protože jsme opět zpomalovali, a tak jsem opět zrychlil.

Mezi 30-35km jsem měl mezičas 15:18, což mi ubralo na ztrátě 7s. Pokud by se mi to povedlo znovu, mohl bych stáhnout zbývajících 6-7s na posledních 2.2km. Musím přiznat, že jsem toho měl plnou hlavu a bojoval jsem se sebou.

Kolem 35km se mě chytli dva chlapíci. Zahlédl jsem žlutý dres a předpokládal jsem, že se jedná o Michaela Shelleyho ( vítěz Commonwealth maratonu z roku 2014 a na Olympiádě 2012 doběhl na 14.místě? ) . Místo něj se objevil kamarád Koen Naert, mladý Belgičan, který běžel teprve svůj druhý maraton! Vzájemně jsme si pomáhali, zatímco japonský běžec odpadl. Občas jsem se za Koena schoval, když foukal silněji vítr.

Na 40km ( 2:03:43 ) jsem si uvědomil, že jsem opět zpomalil, poslední pětka byla za 15:35. V daném okamžiku byla moje hlavní motivace zaběhnout osobák a dosáhnout na druhý nejrychlejší čas v Kanadě. Zároveň mě povzbuzovalo, že jsem byl celkově šestý, nebo sedmý.

Když jsem se blížil do cíle, viděl jsem na časomíře, že jsem pořád pod Kanadským rekordem. Byl to nepopsatelný pocit, z délky závodu 42200m mi chybělo cca. 120m na překonání tohoto rekordu.

Cíl jsem proběhl na celkovém 6.místě v čase 2:10:29, 20s za Kanadským rekordem a 30s od mého plánu.

Mám radost z osobáku, jsou to už 4 roky, co jsem zaběhl 2:10:55. Rozhodně jsem měl velkou radost i z umístění, když se ohlédnu na borce, kteří skončili přede mnou. Také jsem spokojený s finišem, zbývající 2.2km jsem uběhl za 6:45.

Přesto je frustrující, že mi utekl rekord o 0.5s/km. Mnoho věcí mi hrálo do karet, postupné navyšování náskoku, byl jsem v pořádku po zdravotní stránce, počasí, dobré tempo/závodníci.. Není si moc na co si stěžovat, až na mezidobí před finišem ( mezi 25-30km uvadající tempo a pak to, že jsem odtahal podstatnou část na posledních 14km ) .

Odnáším si především pozitiva, jenž bych chtěl zužitkovat v následujícím roce na Olympiádě.

Pár lidí se mě zeptalo, zda se ještě pokusím o překonání hranice 2:09 před účastí na Olympiádě, ale jsem si na 99.9% jistý, že do toho nepůjdu. Nerad bych se pouštěl do rizika před Riem. Jsem v skvělém rozpoložení a připravený na další fázi, což je fajn pocit pár hodin po maratonu, kdy jsou nohy mimo provoz.

Data ze strava.com

Výsledky

This is the End..of 2015

Od Košic jsem se několikrát pokoušel odhadnout, kdy nastane závěr sezóny, protože jsem měl a pořád mám několik závodů před sebou. Než na to hlava přišla, ozvalo se tělo a bylo po starostech. Už druhý týden spíš jen pobíhám a to velmi nepravidelně, v práci se toho na mě navalilo nějak moc, do toho nějaké chraptění, rýma, "kvalitní" spánek během úplňku a už jsem mimo. Takhle nějak jsem si závěr nepředstavoval, ale teď už to vnímám jinak a jsem za tu pauzu rád. Dopřál jsem si nejen dost času pro odpočinek, ale i pro nastřelení dalšího roku. 

Letos se mi podařilo zlepšit na všech distancích, vesměs můžu být spokojený a těšit se z toho, že mě nic nevyřadilo z pravidelného tréninku na delší dobu. Nejvíc mi udělaly radost osobáky na krátkých vzdálenostech, myšleno 1500 - 5000m, protože jsem to odběhal z kraje roku pomoci tréninku, který ještě neměl úplně hlavu-patu. Tím nechci říct, že teď je to nějaká sláva, přesto jsem toho během roku pobral, vyzkoušel dost a to mi změnilo pohled na skladbu tréninků. Trochu cítím zklamání na 10km závodech, které jsem letos běžel jen 2x a ani jednou se mi nepovedlo prodat to, v co jsem doufal, ale i tak jsem se posunul o pěkný kousek, takže radost mám. 

Zkusil jsem si triatlon, který se mi hodně zalíbil a určitě bych si to zopakoval, přestože na kole toho moc nenajezdím, ve vodě neuplavu, je to fajn zpestření, které můžu jen doporučit, závod pro mě začal až v poslední části a to mě hodně bavilo :-) .

Můj jednorázový odskok do kopců a ultra běhání nakonec nedopadl moc dobře, v polovině závodu jsem to raději zabalil a došel na start, protože jsem byl jako otloukánek, Lysá hora mě nešetřila a kde jsem mohl, zakopával jsem o kamení, kořeny. Byla to hurá akce a přesně tak i dopadla. Lysacupu jsem dal momentálně sbohem, mé podrážky teď budu hoblovat přes zimu na silnici.

Letos podrobnou analýzu vynechám, snad jen bych se zpětně vrátil k přípravě na Košice, kdy jsem absolvoval pouze 8 týdnů zaměřených na maraton. Převzal jsem koncept od P.Greifa a myslím, že z 75-80% jsem ho splnil. Nejvíc jsem se natrápil vždy PO odběhání úseků, které mi dokola oživovaly bolestivé místo kolem levého kotníku. Přesto mě tento tréninkový plán připravil i v tak krátké době docela dobře na závod a můžu ho jen doporučit. 

Zbývají mi 2 závody do konce roku, jedná se o místní běhy ve FM, které se započítávají do běžecké ceny FM. V tomto ročníku to pro mě vypadá zatím nadějně, že bych se mohl umístit do TOP 3 v mé věkové kategorii, pokud umím dobře počítat. Zásluhou však nejsou ani tak mé výsledky jako spíš slabá účast mladých kluků z okolí. Závody mi přijdou dost zajímavé, ale asi to není tak IN jako ostatní typy závodů kolem. Dobře mi tak :-) . Kluci v béčku si určitě nestěžují, tam to bude za pár let pořádná mela. 

Tak a nějaké plány na 2016? Už před několika měsíci jsem se vytahoval, že poběžím příští rok Prahu a rovnou pod 3h. Nakonec jsem Prahu vyškrtl ze seznamu a proběhnu se už o měsíc dřív 3.4. v Bratislavě. Hrubou kostru tréninku už mám nastřelenou, určitě se tady co nevidět pochlubím, protože první tréninky mě čekají už od 6.12. , kdy začnu 1 cyklus ( 8 týdnů ) , na konci ledna si dám volnější týden a pak najedu na druhý cyklus ( 8.týdnů ) , který končí maratonem. V tom počítám s několika kontrolními závody, abych mohl pozorovat postupný vývoj kondice. A co dál? Na podzim bych si to zkusil zopakovat, láká mě několik možností a rozhodnu se až časem, každopádně je fajn mít dlouhodobější výhled, motivace k tréninkům je pak snadněji udržitelná. Termínovku postupně nakrmím, stejně tak doufám, že opět o chlup vylepším osobáky na všech distancích.